Zubařské křeslo a vojenští psi, i to nabídl POKOS v Hradci Králové

zubarske-kresko-je-stejne-v-nemocnici-i-v-poli.jpg
  • 13.5.2016
  • Daniela Hölzelová

Někdo by si možná mohl myslet, že vojenští zdravotníci jsou sice specialisty ve svém oboru, ale ostatní činnosti pro vojáky typické, jsou jim vzdálené. O opaku se v úterý 10. května mohlo přesvědčit 270 žáků hradeckých základních škol, kteří v rámci projektu POKOS navštívili areál kasáren Agentury vojenského zdravotnictví.

Sportovně vzdělávací program POCHOD, jako jedna z forem projektu Příprava občanů k obraně státu, jim ukázal a umožnil na vlastní kůži si vyzkoušet, co vše musí umět, znát a ovládat vojenský zdravotník či kynolog. „Tohle je vlastně takový moderní M.A.S.H.,“ podotkl s úsměvem jeden z hochů, když vstoupil do mobilního operačního sálu, který je součástí polní nemocnice, jež v minulosti působila třeba v Iráku nebo v Afghánistánu. Úsměv ho ale přešel při pohledu na zdravotnické nástroje rozložené na stolku vedle lůžka. Nejspíš se zamyslel, k čemu se asi používají všechny ty pilky a kleště.

Za záchranu života zlomená žebra stojí

Přirozený respekt vyvolalo i zubařské křeslo či pohled do útrob obrněné sanitky Iveco. První pomoc byla přirozeně jedním z témat a soutěžních disciplín. Každý měl možnost vyzkoušet si, jak těžké je resuscitovat zraněného člověka. „Ten hrudník musíte stlačovat v pravidelném rytmu a jít až šest centimetrů do hloubky,“ zněly instrukce zkušeného zdravotnického záchranáře nadpraporčíka Jiřího Svobody. Skupinkou dětí to zašumělo: „To mu ale zlomím žebra!“ Ano, i to se může stát, ale za záchranu lidského života to stojí.

Obrovský zájem u dětí vzbudily i ostatní soutěžní stanoviště. Dekontaminace vozidla či zbraní není něco, s čím by se setkávaly každý den a běh v plynové masce se nakonec vzhledem k teplému počasí stal fyzicky nejnáročnější disciplínou. Údiv u dětí vyvolala pochopitelně i váha neprůstřelné vesty. „A teď si představte, že jste v Afghánistánu, v nadmořské výšce dva tisíce metrů nad mořem, teploměr šplhá ke čtyřicítce a vy máte na sobě vestu, nesete zbraň, zásobníky a na zádech máte batoh plný zdravotnického vybavení a materiálu,“ popisoval dětem jeden z přítomných zdravotníků. Mise polních nemocnic totiž v minulosti směřovaly mimo jiné do hornatého Afghánistánu nebo Pákistánu.

Tělocvikář na roztrhání

Agentura vojenského zdravotnictví nejsou jenom lékaři a zdravotní záchranáři, patří sem také třeba Centrum vojenské kynologie v Chotyni. Zdejší kynologové si pro účastníky dne POCHOD připravili sérii ukázek boje zblízka Musado a v neposlední řadě ukázku práce svých čtyřnohých kolegů, vojenských psů, kteří jsou vycvičeni na vyhledávání drog, zbraní a výbušnin, ale také na ochranu objektů. „Přesně takto vypadá typický český učitel, jsem prostě na roztrhání,“ podotkl s úsměvem pan učitel Smetana ze Základní školy Josefa Gočára. Možná právě proto, že je učitelem tělocviku, měl odvahu obléct si speciální oblek a postavit se proti jednomu z těchto speciálně vycvičených psů.

Jako odměnu za aktivní účast ve všech disciplínách děti obdržely od pracovníků odboru komunikace MO batůžky plné zajímavých dárků s armádní tematikou a projektem Přípravy k obraně státu. Tímto dnem POKOS v Hradeckém kraji nekončí, v září bude pokračovat sérií neméně zajímavých ukázek a přednášek přímo ve školách.

Autor: kapitánka Lada Kovářová, tisková a informační důstojnice Agentury vojenského zdravotnictví